Přeskočit na obsah

Píseň o Vilémovi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Píseň o Vilémovi
Vilém z Gellone (obraz Antonia de Peredy z roku 1671)
Původní názevLa Chanson de Guillaume (Chançun de Willame)
ZeměFrancie
Jazykanglonormanská starofrancouzština
Žánrchansons de geste
Datum vydáníasi 1140
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Píseň o Vilémovi (asi 1140, La Chanson de Guillaume) je jeden z nejstarších francouzských středověkých hrdinských eposů, tzv. chansons de geste. Skladba je dochována v anglonormanském rukopise ze 13. století pod názvem Chançun de Willame a byla náhodně objevena až roku 1901 na knižní aukci v Londýně.[1] Patří do Cyklu Viléma Oranžského, jehož hlavním hrdinou je Vilém Oranžský (Guillaume d'Orange), hrabě toulouský, nazývaný též Vilém s krátkým nosem (Guillaume au Court Nez). Vilémova postava byla inspirována životem Viléma z Gellone (kolem 750812), vnuka Karla Martela a bratrance Karla Velikého, který byl roku 1066 prohlášen za svatého.[2]

Látka Písně o Vilémovi byla později znovu zpracována v pikardském eposu Aliscans (asi 11801190).[2]

Obsah písně

[editovat | editovat zdroj]

Píseň je se skládá ze dvou zřetelně oddělených částí. V první a starší z nich padne v nerovné bitvě bitvě se Saracény krále Derameda Vilémův synovec Vivien a Vilém svede s Daromedem odvetnou bitvu, kterou rovněž prohraje. Tato část prozrazuje, že se inspirovala Písní o Rolandovi, protože Vilém a Vivien zaujímají v epické konstrukci písně analogické pozice jako Karel Veliký a Roland. V druhé části si Vilém vymůže u váhajícího krále Ludvíka nové vojsko a táhne proti Daromedovi. Doprovází jej dobromyslný obr Rainouart, Deranedův syn a bratr Vilémovy ženy, saracénské princezny Orable pokřtěné jako Guibourg.[p 1][2] Vilém jej nalezne v kuchyni krále Ludvíka a vezme jej sebou. Rainouart, který postupně nabývá stále více heroikomických rysů, bojuje kyjem a nakonec tak zdatně pomůže Vilémovi k vítězství, že je pokřtěn, stane se rytířem a ožení se s krásnou Aélis, dcerou krále Ludvíka. Tato druhá část se někdy nazývá Chanson de Rainouart (Píseň o Rainouartovi).[p 2] [3]

  1. Viz chanson de geste Prise d'Orange (Dobytí Orange).
  2. Další Rainouartovy osudy jsou popány v chansons de geste La Bataille Loquifer (Souboj s Loquiferem) a Moniage de Rainouart (Rainouartovo mnišství).
  1. NOVÁK, Otakar, a kol. Slovník francouzských spisovatelů. 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 728 s. cnb000204480. S. 510. 
  2. a b c FRYČER, Jaroslav, a kol. Slovník francouzsky píšících spisovatelů. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 760 s. ISBN 80-7277-130-2. S. 555–556. 
  3. Rainouart [online]. Imago Mundi [cit. 2017-08-19]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • La Chanson de Guillaume [online]. La Chanson de Geste, 2016 [cit. 2017-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-07. (francouzsky)